Herecká škola Blanky Luňákové: PUŠKA - PREMIÉRA - přesunuto na červen 2021 / Program Moving Station

Ó, Odeto, jak tíživý je tvůj život! Milovaná matka, jež zmizela! Zakomplexovaní bratři, kteří tě otravují! Šílená teta, co mluví jen v latinských citátech! V tomto domě hnízdí neštěstí a všechny svazuje! Pobavme se nad pudinkem o Čechovově pušce, Odeto: Pokud zpočátku zmíníte pušku zavěšenou na stěně, na konci musí být z této pušky vystřeleno. A nebude-li střílet, nesmí tam ani viset...

 

Puška je patetická tragifraška a také vrcholem depresivní divadelní jízdy, která začala uvedením mé první hry Faux pas a dalších dramat hraných na scéně Moving Station - Z popela, V kleci a Mizerábl. Rok co rok dávkuju pod vedením Blanky Luňákové plzeňskému obecenstvu obrazy plné poetiky a v Pušce tato tvorba vrcholí; pobíhají v ní lidské karikatury rozežrané existenciálními otázkami, které nikoho nezajímají a nikdo se na ně ani neptal. Tentokrát ovšem překračujeme hranici a naplnili jsme hru svazující (doslova) symbolikou, šílenými monology a všelijakou další divadelní dekadencí. Chtěl jsem trochu odlehčit to nesnesitelné depkaření, kterým jsem se alespoň u svých přátel ze souboru proslavil, a tak jsem do toho šlápl naplno a napsal Pušku - hru vážného tématu hranou jakkoliv, jen ne vážně.