After graduation syndrom / Výstavy

After graduation syndrom

Autorky: Tereza Dvořáková a Markéta Tichá

Termín konání výstavy: 14.1. 2020 – 28.2. 2020

Výstava dvojice čerstvých absolventek fotografického ateliéru, které se snaží uplatnit nejen ve svém oboru ale také obstát v každodenním životě. Autorský rukopis který byl donedávna korigován najednou získává nový rozměr. Fotografie obou autorek pro tuto výstavu vznikají spontánně bez jakéhokoliv zadání a ohraničení. Díky nedostatku času na vlastní koncipovanou tvorbu sbírají dívky fotografie jako střípky životního koloběhu. Často pouze pomocí mobilního telefonu. Propojení výstavních souborů obou fotografek ve výsledku nemá působit jako celek. Ačkoliv autorky pracují s podobnými prvky nepoutá jejich tvorbu žádné téma. Výstava pouze nahodile pracuje s podobnostmi.

M: Tvorba “Kejč“ mi byla blízká už během studií, mnohem víc se ale mé vnímání jejich fotografií prohloubilo v průběhu příprav naší společné výstavy. Jak se říká „utrhla jí větu od úst“ já mám pocit jako by mi ona utrhla snímek přímo od mého foťák (dobrá pardon v poslední dobou spíš od mobilu) Prohlížím si její fotografie a jako bych se dívala na své vlastní, snad jen těm mým chybí špetka preciznosti a statičnosti. Právě tyto dva prvky mi u jejich fotek velmi imponují náhodné objekty se díky jejímu principu vyobrazení stávají ikonickými, dominantními objekty, jejich precizní komponování dokonale upozaďuje okolní prostředí.

 

K: Princip Markétiny tvorby je více založený na střídání celků a detailů, které dohromady vytvářejí ucelený soubor. Baví mě právě její práce s detailem, jehož lyričnost výborně koresponduje s věcností objektů, které fotím. V naší tvorbě vycházíme z podobných principů, kterými jsou například barevný kontrast či geometričnost. Vlastní jsou nám jakési uměle vytvořené mimikry objektů, snažících se splynout s okolním prostředím. Na snímcích se střídá běžnost s ojedinělostí. Zaznamenané objekty či výjevy jsou zároveň často podmíněny blíže nespecifikovanou provizorností.